Výsledky hledání míst

Vodní mlýn na pravém břehu Chrudimky v chrudimské místní části Presy. Současný automatický válcový mlýn vznikl modernizací historického mlýna o 4 složeních rodinou Benešů ve 20. l. 20. století. První zmínka k roku 1439. Dodnes je mlýn funkční stejně jako malá vodní elektrárna.

Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.

Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.

Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.

Mlýn na levém břehu Dyje vznikl r. 1558, když se tu usadili novokřtěnci a dostali povolení postavit nový mlýn na místě staršího. Mlýn pak dal jméno vsi, která vznikla v okolí. Novokřtěnci tu působili do r. 1622. Stavba není památkově chráněna.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Zachovalý vodní mlýn v údolí řeky Chrudimky zmiňovaný již v 16. stol. Původně 4 kola na horní vodu. Roku 1909 přestavěn do současné funkcionalistické podoby a opatřen Francisovou turbínou. Další modernizace v r. 1948. V r. 1961 provoz zastaven. Dnes slouží jako penzion a malá vodní elektrárna.

Zchátralý objekt na místě staršího vodního mýna a pily. První zmínka z r. 1763, kdy se jeho nájemcem stal Jan Tichavský. Fungoval do r. 1915, poté přestavěn na obytné a hospodářské účely. Dnes nic na mlýnský provoz neupomíná a objekt rychle chátrá.

Dominikální mlýn hradčanské kapituly Všech svatých, r.1666 doložen mlynář Matouš Měchura. Od r. 1776 zde po sedm generací hospodaří rod Veselých. Mlýn pracoval do r. 1950, je stále provozuschopný, příležitostně slouží dodnes.

Vodní mlýn byl postaven přibl. poč. 17. stol. Starší historie mlýna není známá, novodobější se odvíjí od okupace, kdy byl zákaz mletí. Po válce mlýn krátce fungoval, poté zestátněn. Zchátralý mlýn po r. 1989 vrácen mlynářské rodině Valentů. Opraven, dodnes slouží původnímu účelu.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.