Výsledky hledání míst

Rodný domek Vítězslava Hálka zakoupili členové Čtenářsko-zábavního spolku Hálek z Prahy roku 1900. V 60. letech 20. století prošel dům stavebními úpravami. Od r. 1972 zde sídlí pobočka Městské knihovny v Odoleně Vodě a pořádá tu výstavy a kulturní akce.

Dům ze 17. stol. Dvořákovi rodiče zde provozovali hostinskou živnost. Na domě pamětní deska z r. 1913. R. 1949 převzal objekt stát a vybudoval zde Památník, změněn na Muzeum Antonína Dvořáka. Současná expozice z r. 1971, aktualizována r. 1991.

Rodný dům Charlese Sealsfielda v Popicích byl díky spolku nadšenců v letech 2012-2014 upraven na jeho muzeum s knihovnou a Galerií Stodola. Objekt je od r. 2018 v majetku města Znojma. Muzeum je veřejnosti zpřístupňováno o víkendech letních měsíců.

Vratislavice nad Nisou jsou od r. 1980 součástí Liberce a od r. 1991 městskou částí tohoto statutárního města. Rodný dům automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875-1951) vlastní od r. 2011 společnost ŠKODA-AUTO, která tu r. 2016 zpřístupnila veřejnosti muzejní expozici.

Rodný dům významného českého historika a politika Františka Palackého. Původně evangelická škola, kterou vystavěl Palackého otec Jiří. Od r. 1978 je objekt kulturní památkou. Dnes expozice o životě a díle F. Palackého a historii obce.

Čtyřkřídlý rolnický statek z počátku 17. století, 20. 7. 1820 se zde narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Po rekonstrukci v letech 2005–7 slouží jako muzeum, ubytovací, kulturní a konferenční centrum.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.

Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.

Rodinná vila arch. Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka arch. Josipa Plečnika, vznikla podle jeho vlastních plánů v letech 1928-1929. Od r. 2008 je ve správě Muzea hl. m. Prahy a v říjnu 2015 byla zpřístupněna veřejnosti. Má postavení národní kulturní památky.

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.