Výsledky hledání míst

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Zvonička ve formě božích muk stojí na návsi. Zhotovena z kutnohorského pískovce obarveného červeně. Postavena r. 1897. Zvonek 2x zrekvírován. Současný je z r. 1946. Třikrát denně se hlásí, dále když se něco zlého stane a zvoní též jako umíráček.

V Polesí stála původně kaplička z roku 1724. Později nahrazena dřevěnou zvonicí s křížem. Ve 30. letech 20. století byla i ta nahrazena betonovou věží se zvonem.

Zemědělsko-pasekářská obec patřila ve 13. stol. klášteru ve Vizovicích. Na přelomu 15. a 16. stol. a znovu v 18. stol. pustá. Roubená zvonice někdy z pol. 19. stol. Ukázka valašského lidového stavebnictví. Od r. 1958 kulturní památka. R. 2008 opravena.

Zvonička pochází z konce 18. stol. Dobové protipožární opatření po vydání patentu Marií Terezií. Uprostřed návsi dřevěná návesní stavba s bedněným pláštěm. Jehlanovitá čtyřboká stříška krytá šindelem. Zvonice je ukázkou drobné kultovní obecní stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zvonice je drobná sakrální architektura z 2. pol. 19. stol. Hranolová stavba, v jejímž vrcholu je osazen sanktusník. U zvonice mariánský sloup z 2. pol. 18. stol. Jde o toskánský sloup, na jehož hlavici stojí na obláčku postava Panny Marie. Na čelní straně sloupu kříž s korpusem, nad ním hlava andílka. Zvonice i sloup jsou zapsány v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Rozložitá dřevěná zvonice z 80. let 19. stol. v severní zdi hřbitova nahradila starobylou zvonici, která stávala východně před hřbitovem a byla patrová. Na jejím místě stojí nyní stoletá lípa.

Klasicistní zvonice s lidovou sochou sv. Jana Nepomuckého ve středu obce Trboušany u Dolních Kounic.

Novodobá, převážně dřevěná mohutná zvonice v rekreační lokalitě Soláň z roku 2006. Dílo arch. J. Kotáska. Uvnitř prostory infocentra a galerie místních umělců.

Zvonice ve Skřivánkově je zasvěcena sv. Floriánovi, patronovi hasičů. Postavena byla v roce 1776. Samotný Skřivánkov vznikl až roku 1786 po parcelaci panského dvora. Jméno bývalá obec nese po obročím Janu Nepomuku Skřivánkovi.

Zvonice z roku 1769. Opravována v letech 1910 a 1997. Dnešní zvon je z roku 1921.

Pozdně gotická roubená zvonice pochází z konce 16. století. Má osmibokou dolní část a vysokou jehlan. střechu, krytou šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jediná v Čechách s konstrukcí nahoru sbíhavého hranolu štenýřů (čtyř rohových nosných sloupů). Zvony z l. 1576 a 1928.

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.

Hranolová zvonice ze 16. stol. je zděná s bedněnou vrchní částí, krytou šindelovou střechou. Dochovány dva zvony (z 1. pol. 16. stol. a z r. 1564). Sekera zaseknutá ve špičce střechy připomíná místní legendu. Zvonice, vestavěná do ohradní zdi hřbitova, tvoří vstup do hřbitovního areálu s kostelem.

Dřevěná zvonice o výšce 12 m vystavěna kolem r. 1600. Jde o kombinovanou konstrukci vzpěradlovou a štenýřovou. Dolní část zvonice je proto osmiboká, horní patro čtyřboké a střešní část končí strmou špicí. Z původních dvou zvonů byl jeden zrekvírován za 1. světové války.