Výsledky hledání míst

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Pozůstatky románského mostu na Vyšehradě, který byl postaven koncem 11. stol. za vlády krále Vratislava. Můstek byl součástí vyšehradského opevnění (Vyšehrad byl v 10. a 11. stol. sídlem českých panovníků) a spojoval knížecký a královský okrsek s románskou bazilikou. Je postaven z opuky.

Skromné zbytky hradu ze 14. století postaveného na nevýrazném výběžku, v záhybu silnice mezi Adamovem a Útěchovem.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.

Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Hrad zpustl v 15. – 16. stol.

Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.