Výsledky hledání míst

Minerální pramen sv. Václava, vývěr z hloubky 165 m. Nynější stavební podoba je z roku 2004. U pramene je též první hloubkový vrt. Pramen se využívá od roku 1526.

Sirnatý minerální pramen sv. Víta vyvěrá z hloubky 150 m. Úprava prostoru byla provedena v roce 2004.

Pramen Vltavy (Teplé Vltavy) je symbolický pramen, který se nachází cca 5,5 km od obce Kvilda asi 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce nebo po cyklotrase. Po 54 km se v Mrtvém luhu spojuje Teplá a Studená Vltava v tok zvaný jen Vltava.

Pramen Tří svatých obklopují zbytky trojsoší. Stávaly zde sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého. Po sochách zbyly jen jejich podstavce. Prameniště bývalo poutním místem. Proveden rozbor pitné vody, voda je vhodná k pití.

Trnkův pramen se nachází na konci parku. Podoba altánu dána při rekonstrukci parku podle návrhu ing. arch. Tomáše Jiránka. Navrtán byl v roce 1911. Jedním z navrtaných zdrojů je i pramen Trnka. Minerálka obsahuje hodně solí.

Moderně upravený prameník minerálních vod Hronovka a Regnerka se nachází v Hronově v parku Aloise Jiráska za jeho rodným domkem.

PP Prameny Zrzávky je 20. zastávkou naučné stezky F. Palackého. Najdete zde jen 4 m od sebe dva prameny - Kyselku a Smradlavku, oba významně jiného složení, což je považováno za unikátní hydrogeologický úkaz, jež činí tuto lokalitu jedinečnou.

Křenovský pranýř z roku 1732. Ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř. Mohutný sloup na veřejném prostranství. R. 1961 poškozen bleskem. R. 2011 restaurace pranýře. Doklad dobového obecního práva v 18. stol. Zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Výjimečně zachovalý žulový pranýř, součást tehdejšího právního systému, byl postaven roku 1656 a rekonstruovaný v roce 1739. Stojí na čtyřech kamenných stupních, hranolový sokl vrcholí obeliskem prolomeným nikou a ukončený je koulí s plechovou korouhvičkou. Pranýř je památkově chráněn od roku 1963.

R. 1609 za Streinů ze Schwarzenawy byl na náměstí postaven raně barokní pranýř, jenž je dokladem raně novověkého místního zvykového práva. Oprava pranýře proběhla v r. 1996.

Kamenný pranýř ze druhé poloviny 17. století sloužil jako nástroj uplatňování městského a trestního práva. V našich zemích se používaly pranýře od středověku do poloviny 19. století. Je vysoký cca 5 metrů, jeho dominantní částí je kamenný čtyřboký pilíř. Pranýř je památkově chráněný od roku 1958.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Kamenný pranýř, stojící na rohu Staré radnice na Masarykově náměstí, pochází z roku 1659. Vytvořil jej italský kameník Carlo Serena. Roku 1719 byl pranýř opraven (letopočet na pravé straně). Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.