Výsledky hledání míst

Památník z r. 1991 ve Farském lese u Hranic v Ašském výběžku připomíná sedmičlennou posádku britského bombardéru sestřeleného 5. března 1945 v závěru 2. světové války.

Pomník padlého důstojníka rakouské c. k. armády v bitvě u Tovačova, která se odehrála 15.7.1866. Nápis na podstavci připomíná vojáka, který padl v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Žulový pomník, na kterém je vytesán válečný kříž a nápis "Ehre den Toten!". Jména padlých v 1. sv. války se nedochovala. Po r. 1989 přidána deska s nápisem: "Zum Gedenken der Gefallenen und Vermissten Kamaraden 1914-1918 1939-1945 Sinetschlag." Pomník stojí na původním místě v zcela zaniklé obci.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pomník padlým v 1. svět. válce je vytvořen ze světlé žuly. Na přední straně jsou dvě desky ze světlého mramoru - jedna s nápisem „Nie wieder Krieg!“, druhá se 43 jmény místních mužů padlých ve válce. Po 2. světové válce byl pomník poškozen a chátral, obnoven byl bývalými rodáky po roce 1989.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.