Výsledky hledání míst

Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.

Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Most pochází asi z 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého zhotovena r. 1782. Most ze čtyř oblouků, vystavěn z pískovcových kvádrů. Stavební úpravy v r. 2013. Socha stojí na hranolovém podstavci, kartuše s vročením ANO 1782. Most se sochou zapsán do státního seznamu kulturních památek z r. 1965.

Dostavba 105m železnice dnes zaniklé železniční dráhy v Novém Údolí u Stožce na hranicích s Německem.

Hrad postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov z rodu Drslaviců. V 1. polovině 15. století již hrad nebyl obýván a pustl. Začátkem 16. století se jednalo již o zříceninu.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Hodiny stojí na nároží ulic Žižkova a Husova, kde stály původní hodiny. Nové hodiny vytvořil architekt Petr Preininger. Replika vytvořena podle dochovaných fotografií. Hodiny jsou osvětlené. Z jižní strany je osazen znak. Kamenný sokl vyroben z pískovce. Stožár a lucerny vyrobeny z oceli. Výška 8 m.

Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.

Skalní výchoz na severovýchodní straně kopce Na Skalici nad obcí Prádlo. Na jednom ze skalních suků stojí malá romantická kamenná stavba kruhového půdorysu nazývaná Poustevna. V okolí několik skal bizarních tvarů.

Zbytky zdiva tvrze, postavené v 2. pol. 13. stol. patrně Arnoldem z Oedu (zmiň. 1275). Majitelé tvrze se střídali (Oldřich z Oedu, Paulsdorferové, od r. 1526 Wirzpergové a další). V 70. l. 18. stol. jen základové zdi tvrze, na kterých v 1. pol. 19. stol. postavena hrázděná stavba, zbořená r. 1945.

Poutní cesta spojující Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteru Hájek. V letech 1720–1726 bylo podél cesty vybudováno nákladem několika donátorů 20 barokních kaplí. Dnes zachováno 11 kapliček, od roku 1999 postupně opravovaných.

Křížová cesta byla zřízena roku 1885 vlastním nákladem obce Dunajovice. 14 zastavení v podobě zděných kapliček, začínajících a končících u novobarokní kaple sv. Kříže (z 18. století, přestavěna při stavbě křížové cesty); doplněna je ještě o výklenkovou kapli mimo cestu mezi VI. a VII. zastavením.

Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.