Výsledky hledání míst

Autorem plastiky je Vratislav Karel Novák. Jedná se o českého sochaře, šperkaře a vysokoškolského pedagoga. Průkopník kinetické plastiky. V roce 1983 navrhl a realizoval kovovou plastiku, určenou pro Telekomunikační ústřednu v České Lípě.

Plastika lokomotivy Planian připomíná příjezd prvního parního stroje do Kralup. Autorem plastiky je výtvarník Martin Frind. Plastika připomíná jednu z nejdůležitějších událostí města. Lokomotiva přijela do Kralup r. 1849. Symbolicky tím způsobila přerod malé obce na průmyslové město.

Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Hradiště na úzkém ostrohu nad řekou Střelou bylo osídleno již v pravěku, což dokazují zlomky keramiky z mladší době kamenné, chamské kultury a z pozdní doby halštatské. Dodnes jsou na kopci patrné zbytky valů a výhledy na řeku.

Památný strom platan javorolistý se nachází na vstupní straně do Janova hradu v lednickém zámeckém parku.

Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.

Součást zdymadla Vraňany - Hořín, zřízeného v letech 1902–5 pro splavnění nejspodnějšího úseku Vltavy. Vodní dílo sestává ze dvou plavebních komor, technických a obytných budov a silničního mostu přes Laterální kanál.

Letohrádek Plaveč stojí v kaštanové aleji, asi dva kilometry severně od loveckého zámečku Hubert a nedaleko od stejnojmenného zemědělského dvora. Sloužil jako místo odpočinku s nádherným výhledem na Doupovské a Krušné hory.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Na vrcholu žulové skály a balvany. Nádherné výhledy k jihu (Alpy) a západu (Lipno, Blanský les). Okolní lesní porosty silně zničeny polomy a kůrovcem.

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.