Výsledky hledání míst

Zaniklá vesnice Nové Mlýny-Neumühl, jejíž historie sahá až do období německé kolonizace v 12-13. století. Zanikla se vznikem železné opony v 50. letech 20. století. Místo opět zpřístupněno po r. 1989.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Časně slovanské, lehce opevněné nížinné sídliště nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace, obývané vládcem a kmenovou aristokracií. Hradisko zničené na počátku 9. stol. bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.

Novogotická kaple z r. 1905, nikdy nevysvěcena, později s přistavěným chudobincem, pak školou, dnes penzion. Kaple přeměněna na restauraci. Část obce v letech 1987-1997 vystěhována, zbořena a zaplavena vodním dílem Slezská Harta.

Novohamerský viadukt je na železniční trati Karlovy Vary–Johanngeorgenstadt. Postaven v roce 1899. Vede přes Bílý potok a silnici. Most dvouobloukový, kamenný, z hrubých světlých pravidelných kvádrů. Trať má v současnosti číslo 142.

Ve skále vytesaný výtokový kanál z Novozámeckého rybníka. Stavba dlouhá 175, hluboká až 14 a široká 7 metrů patří k nejvýznamnějším technickým dílům doby Karla IV. Dvakrát zalomená trasa tlumí účinky povodňových vln.

Novozámecký rybník z 15. stol. je rezervací již od r. 1933, v kategorii národních přírodních rezervací je od r. 1992. Jde o zarůstající rybník s rákosinami a mokřadní louky s keři. Rezervace chrání především 220 druhů ptactva, různé obojživelníky a vzácné rostliny.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Zřícenina hradu. Postaven v letech 1450-1465 Kostky z Postupic. Aktivním životem překonal většinu soudobých hradů, byl centrem panství až do vypálení Švédy r. 1645 a obyvatelný ještě r. 1750. Poté majiteli Harbuval-Chamaré rozebrán při stavbě nového sídla.

Zřícenina hradu. Založen poč. 14. stol. Rozšířen markrabětem Janem Jindřichem v l. 1360-1375 o mohutné opevnění. R. 1374 purkrabím Václav z Mladějova. Od poč. 15. stol. opakovaně zastavován, poslední majitel Jiří Tunkl z Brníčka. Dobyt a pobořen r. 1471 Matyášem Korvínem.

Druhý olomoucký hrad tzv. "Nový Hrádek" byl vybudován na přelomu 12. a 13. stol. králem Přemyslem Otakarem I. Naposledy se hrad uvádí v listině z r. 1251. Na počátku 14. stol. byl přestavěn na fojtství, které bylo v 18. stol postupně zbořeno. Základy hradu objeveny v letech 2017-2018.