Výsledky hledání míst

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Dvoudílné raně středověké hradiště o rozloze cca 30 ha z druhé poloviny 9. století. Je přisuzováno slavníkovskému rodu Charvátů, v 10. stol. jej ovládli Přemyslovci. Zaniklo pravděpodobně na počátku 12. stol.

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Zaniklá tvrz. Snad byla založena ve 14. stol., neboť se předpokládá se že odtud mohl pocházet zemanský rod Čámských z Ostrého, poprvé připomínaný r. 1378. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, přesnější informace může přinést jen archeologický výzkum.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Dolnootaslavická tvrz založena v 16.stol. za Hynka Posadovského z Posadova. Tvrz stávala uprostřed obce. V průběhu 17.st. se stala nepotřebná a zanikla. Na jejím místě vyrostlo nákupní středisko a budova Obecního úřadu.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.

Tvrz založil po r. 1423 Boček z Otaslavic náhradou za zničený horní hrad. Vodní tvrz neměla dlouhého trvání a r. 1579 je uváděna jako pustá. Dochovaly se pouze zbytky kamenných základů, které byly vyorány v 50. letech 20. století.