Výsledky hledání míst

Žulový sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem postaven roku 1915. Sloup dal postavit bzenecký farář Dr. Jan Pospíšil.

Morový sloup – sousoší Panny Marie Bolestné postaven někdy po r. 1715. Původně stál uprostřed křižovatky, byl poškozen při dopravní nehodě, rozebrán a odstraněn. Po rekonstrukci navrácen na místo nedaleko původního. Akce dokončena v r. 2010.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.