Výsledky hledání míst

Kamennému železničnímu mostu v blízkosti tunelu U Myslivny v osadě Novina se říká Malý viadukt pro odlišení od delšího a vyššího viaduktu, který se nachází asi o 700 m dále směrem na Českou Lípu. Malý viadukt má délku 127 metrů, jeho výška je 17 metrů a je tvořen 10 oblouky.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.

Na 300 schodů z nahrubo otesaného žulového kamene v prudkém kopci. Mariánské schody byly vybudovány osadníky pro snazší dostupnost údolí Bílé Desné.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.