Výsledky hledání míst

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.

Zaniklý pozdně románský kostel, jehož základy byly znovuobjeveny v letech 2002–2004 při archeologickém výzkumu.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zaniklý kostel sv. Mikuláše na místě kaple vystavěné na konci 13. století. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645–48 hospic kapucínů. Za Josefa II. zrušen a zbořen r. 1869 či 1870.

Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.

Románsko-gotický kostel ze 13. století přestavěný barokně v 18. století v centru obce Deštná. Jediný kostel zasvěcený sv. Ottonovi v České republice.

Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.

Původně gotický kostel, r. 1719 přestavěn v barokním slohu. Z původní stavby se zachovalo přízemí boční věže. Na věži jsou sochy sv. Petra a Pavla. Uvnitř kostela jsou pilíře s jonskými hlavicemi, nesoucí římsoví. V postraní kapli, která je pozůstatkem bývalého kostela, jsou gotické fresky z 13. st.

Původně hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1710-1719 za faráře Matěje Josefa Božka, rodáka z Příbora. Kolem kostela byly ambity a čtyři kaple. Jedna z kaplí se dochovala až do dnes a slouží jako knihovna.

Kostel pocházející z r. 1309, byl původně zasvěcen sv. Michaelu Archanděli. Zpustošen požárem v roce 1765. Roku 1854 rozebrán a budován nový chrám podle projektu arch. Jana Aulegha. Dokončen 1861.

Klasicistní kostel sv. Petra a Pavla postaven v l. 1801-2, rekonstruován v l. 2003-5. Obdélná stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží, loď zaklenuta pruskými klenbami, vnitřní zařízení původní klasicistní i současné.

Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.