Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.