Výsledky hledání míst

Městská kašna zřízena v polovině 19. století. R. 1937 díky daru městské spořitelny doplněna o bronzové sousoší Nymfy a Kentaura od žambereckého rodáka, sochaře Františka Rouse. Čtvercová pískovcová nádrž má uprostřed kamenný hranol, na jehož vrcholu je zmíněné sousoší. Chráněná od r. 1958.

Kašna byla zhotovena sochařským závodem Jana Eduarda Tomoly v Brně ve 2. pol. 19. století. Sousoší opraveno v r. 2007. V r. 2014 na kašnu přibyly čtyři chrliče znázorňující zubří hlavy.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Pískovcová kašna je dílo tovačovského sochaře Mandlíka a pochází z r. 1694. Socha sv.Václava pochází z r. 1872. Voda k napájení kašny byla vedena z vodojemu na zámecké věži důmyslným dřevěným rozvodem.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Kašna Tritónů z roku 1709. Autorem kašny je kamenický mistr Václav Render. Z jeho dílny pochází i sousoší, ale jeho autor není znám. Na náměstí Republiky v Olomouci přemístěna v roce 1880.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Pozdně renesanční kašna z r. 1595, původně hlavní zdroj vody města Hustopeče. Zdobena mořským bohem Tritonem, obtočeného delfíny, nesoucími na rameni džbán.

Kašny na vimperském náměstí jsou doloženy v 16. století. Dnešní kamenné bazény pocházejí z 18. století, sochy z 19. a 21. století.

Pro zásobování městečka vodou sloužila soustava sedmi kašen, napájených ze studní nad Hořicemi. V případě ohně bylo možné pustit do nich pro hašení vodu z rybníka na Hořickém potoce. V 18. století byla u jedné z nich postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Dvě kamenné kašny byly postaveny na místě dvou starších kašen z r. 1541. Horní pův. kašna byla dřevěná, r. 1715 nahrazena barokní kašnou s delfíny. Dolní kamenná kašna byla zničena za třicetileté války, v pol. 19. stol. nahrazena kopií horní kašny. Chráněné kulturní památky. R. 1994 zrestaurovány.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.