Výsledky hledání míst

Zanikající tvrziště při řece Opavici na okraji vsi Krásné Loučky. Poprvé připomínána v r. 1495, ačkoliv lze předpokládat její vznik již v polovině 14. století. Po r. 1682 ztratila rezidenční funkci a zpustla. Později upravena na vodní mlýn, který byl r. 1960 odstraněn.

Zaniklá tvrz Kobylníky stávala ve stejnojmenné vsi, nyní místní části obce Klobuky. Stopy po tvrzi již zanikly.

V minulosti asi naše největší jezero u obce Kobylí s rozlohou 10 km2 se slanou vodou. Několikrát vysoušeno pro vznik kvalitní zemědělské půdy, Zánik r. 1835 a definitivně r. 1965. Dnes vybudováno Biocentrum - ostrůvek s mokřady a jezírky. Výskyt unikátní fauny a flóry.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 – 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.

Zaníklá, nevelká tvrz založená ve 14. stol vladyky z Lukavice. První výslovné zminky jsou až roku 1494. Vypálena roku 1509 a od roku 1529 se uvádí jako pustá.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Kamenná rozhledna s kovovou nástavbou o celkové výšce 12 m postavena r. 1908 Spolkem německých turistů. Počátkem 21. stol. ve velmi špatném stavu. V r. 2010 opravena a vykácením části stromů zlepšen výhled. Volně přístupná.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Zbytky skalního hradu blíže neznámé historie a majitelů, romanticky upravené při založení zámeckého parku. Dochovány tři úrovně ve skále vytesaných světniček a chodby se schodištěm. Odehrává se zde děj Máchova románu Cikáni.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.