Výsledky hledání míst

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Zámek postavili v roce 1618 Mitrovští z Nemyšle. V první pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu Halamové z Jičína. V letech 1821–1945 byli majiteli Sedlničtí z Choltic. Dnes je v zámku sídlo obecního úřadu.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Minirozhledna Jezerní vyhlídka u Horní Plané umožňuje krásný výhled na lipenské přehradní jezero a za ním šumavské vrcholy od Vítkova kamene až po Plechý. Nad městem Horní Planá vidíme vrch Dobrá Voda s poutním kostelem a zázračným pramenem.

Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a proniklo i do národní pohádky, díky K. J. Erbenovi. Vzniklo asi v 16. -17. stol. sesuvem půdy z okolního svahu. Jde o zajímavou turistickou lokalitu, která se nachází v údolí Jezerního potoka v CHKO Beskydy, severně od Velkých Karlovic.

Jezero Most je antropogenní jezero, které vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu Ležáky a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Je přístupné z Mostu MHD.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Jednu z prvních jesuitských kolejí v českých zemích založili Vilém z Rožmberka a jeho čtvrtá manželka Polyxena roku 1586. Stavba na místě šesti domů byla dokončena dva roky nato. Řád zde sídlil do zrušení roku 1773, dnes největší krumlovský hotel.

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.