Výsledky hledání míst

Asi 150 m dlouhá a místy až 200 m vysoká křemenná žíla vystupující na povrch byla roku 1997 vyhlášena za přírodní památku.

NPR Bílá strž leží na Šumavě na severovýchodním svahu hraniční hory Ostrý. Chrání hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a stejnojmenným vodopádem, včetně přirozených lesních porostů. Přístup pouze k vodopádu Bílá strž z obce Hamry po značené stezce.

Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.

Bílé kameny vznikly v obd. druhohor usazováním písku v křídové vrstvě na dně moře; v obd. třetihor byly vlivem tektonických posunů usazeniny vyzvednuty a vertikálně nakloněny. Kameny jsou bílé díky hojně obsaženému kaolinitu. R. 1964 byly vyhlášeny chráněným přírodním útvarem. Jsou vysoké až 20 m.

Nejstarší chráněná oblast v severozápadních Čechách, chráněna snad již od roku 1929, státem pak od r. 1954 na ploše 324 arů. Geologicky, botanicky a entomologicky významná lokalita s výskytem terestrických orchidejí a druhy hmyzu jež žijí pouze zde.

Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.

Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

K roku 1446 je zmiňován prodej tvrze Bedřicha z Bílovic jistému Janovi z Kostelce. Zda šlo o opevněný dvorec či pevnou tvrz, již nejde nijak dokázat. Tvrziště a rybník se nacházely v severní části obce u domu čp. 12.

Dodnes stále dobře patrné, i když již zalesněné hradiště, se zachovalým valem a příkopem, oválného půdorysu, na ploše asi 1,5 ha.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.

Válcovitý sloup asi 3,5 m vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával až do roku 1925 v místě dnešního domu čp. 217, proto byl rozebrán na tři kusy a zabudován jako patníky silnice. Náhodně nalezen, poté ho vedení města nechalo v roce 2006 vyzvednout a zrekonstruovat.