Hrobka Avicenny v Hamaláhu v Íránu
© Pavel Vítek 05/2016
Současná stavba hrobky je z tvrdého kamene. Ke hrobce vedou široké schody, kde je deset kamenných sloupů. Každý z těchto sloupců zobrazuje století od doby narození tohoto velkého muže až do dnešního dne. Věž nad hrobkou je vystavěna ve tvaru vřetene. Vystavěna byla z cementu a tvrdého kamene. Široké dřevěné dveře odhalují interiér s kamennými zdmi a podlahou. Hlavní plocha je čtvercového tvaru a nachází se zde dvanáct základních pilířů nesoucí věž hrobky. Hrobka Avicenny se nachází mezi věží a hrobkou jeho přítele Abu Saieda. Na obou těchto hrobech jsou mramorové desky s nápisy. Na stranách v blízkosti hrobek jsou dva sály. Jeden konferenční a v druhém je knihovna. V přilehlém muzeu jsou vystaveny staré památky a knihy Avicenny a exponáty, jako bronzové sochy související s 1. tisíciletím před naším letopočtem, mince, korálky a rozličné stříbrné předměty.
Abú Alí Hosejn ibn Abdolláh ibn Hasan ibn Alí ibn Síná, řečený Avicenna, se narodil asi v roce 980 n. l. v Afšaně nedaleko Buchary, v dnešním Uzbekistánu. Byl vědcem, filozofem a polyhistorem, který nejvýrazněji ovlivnil všechny pozdější vědce a filozofy. Polyhistor je označení pro člověka s širokým množstvím znalostí či dovedností ve více oborech lidské činnosti. Íránská vláda Šácha Pahlavi měla v plánu vybudovat mauzoleum již roku 1939. Avicennův památník byla postaven v letech 1946-1951 a od té doby byla třikrát opravován a renovován. Mauzoleum bylo nakonec otevřeno slavnostním ceremoniálem v květnu 1952. Protože památník byl ústředním prvkem propagace íránského nacionalismu vlády Pahlavi, hrozilo mu, že bude znehodnocen. Ale protože sám Chomejní byl obdivovatelem Avicenny, náměstí nebylo po revoluci v roce 1979 přejmenováno, zůstalo Náměstí Avicenny a rovněž zde stojící památky neutrpěly žádnou újmu.
|
Přihlášení |
