Turistické cíle v okolí obce Hrobčice

Umělé jezero v Mostecké pánvi vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Vznikla vodní plocha o rozloze 55 ha hluboká až 60 m. Původně lom zatopen důlní vodou, později zprůtočněn přivedením vody z potoka Bouřlivce. Nyní na jižních březích pláže a kemp.

Kamenný barokní klenbový most byl postaven pravděpodobně na konci 18. stol. Je dlouhý 39,5 m a široký 4,3 m. Délka přemostění je 15 m. V písemných pramenech nejsou stavba mostu nebo další informace o něm zaznamenány.

Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.

Bihlova vila je obytný dům v alpském stylu s rohovým arkýřem na východě a centrální jídelnou v po r. 1880 pro ing. Gustava Bihla podle návrhu J. D. Febera. Po r. 1945 zkonfiskována, později byl využíván také jako dům mládeže. Dnes je měněn opět na obytný dům.

Původně gotický hrad. Roku 1421 dobyt husity. V 16. století hrad koupili Lobkowiczové a přestavěli jej na své letní sídlo. V letech 1675-1782 přestavěn na reprezentativní barokní zámek.

Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.

Vodoléčebné lázně nad levým břehem Bíliny (Bělé) pod horou Bořeň vznikly v 16. století. Roku 1855 založen park. Současné budovy z let 1782–1900, většinou dle projektu arch. Sablicka. Po roce 1990 úpadek, dosud nepřekonaný.

Válcovitý sloup asi 3,5 m vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával až do roku 1925 v místě dnešního domu čp. 217, proto byl rozebrán na tři kusy a zabudován jako patníky silnice. Náhodně nalezen, poté ho vedení města nechalo v roce 2006 vyzvednout a zrekonstruovat.

První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.

Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.