Turistické cíle v okolí obce Úštěk

nebo vyberte

Úštěk

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 288 záznamů, 1 / 24 stran, vyhledáno za 0.56 sec
 Barbořin most
266.0 m. n.m.
most, chátrající, volně přístupno, Liberecký kraj, Zahrádky
Ve Valdštejnově aleji nad Bobřím potokem stojí kamenný dvouobloukový most. Postaven r. 1836. Dvojici mostních oblouků spojuje středový pilíř. Původně na mostě sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Pro špatný stav mostu přeneseny do zámeckého parku v Zahrádkách. Současný stav mostu je havarijní.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Nové Dvory
Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.
 boží muka
391.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Horní Zálezly
Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.
 boží muka
165.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Dolánky nad Ohří
Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.
 boží muka
252.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Česká Lípa
Pilíř z r. 1723 osazený sochou sv. Jana Nepomuckého s masivním podstavcem. Na čelní stěně letopočet opravy 1912. Reliéf Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, reliéfy sv. Šebestiána a sv. Floriána v odění římského vojáka. Na zadní stěně reliéf sv. Václava v knížecím odění.
 Brňany
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Brňany
Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.
 Brocno
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Brocno
Za Kaplířů ze Sulevic ve druhé pol.16. stol. postavena renesanční tvrz. Za třicetileté války poškozena a koncem 17. stol. Ratzenbergery barokně upravena na zámek. R.1933 vyhořela, necitlivě obnovena. Zámek postupně opuštěn a zpustl.
 Brozany
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Brozany nad Ohří
Vodní mlýn je v Brozanech doložen počátkem 16. stol., současná budova z konce téhož věku. Stojí na bočním rameni Ohře, ohraničujícím ostrov sv. Klimenta ze západu. Počátkem 20. stol. osazena technologie vodní elektrárny, rekonstrukce budovy v 90. letech.
 Brozany
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Brozany nad Ohří
Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.
 Buková hora
683.0 m. n.m.
Velké Stínky
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Verneřice
Původní vysílač na Bukové hoře byl postavený v letech 1960 až 1962. Kvůli požáru v roce 1965 byl odstřelen. Nový vysílač byl postaven v roce 1967. Patří k nejvyšším vysílačům u nás a je nejvyšší betonovou stavbou v Česku. Měří 225 metrů.
 Čap
Zátyní
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Liberecký kraj, Dubá
Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.
 Červený dům
zámek, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Česká Lípa
Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.