Turistické cíle v okolí obce Uhelná

Zdevastovaný a částečně zaniklý poplužní dvůr obsahuje pravděpodobně ve svém západním křídle pozůstatky někdejšího manského sídla, na kterém se ve 14.–17. století vystřídalo několik rodů drobné šlechty. Roku 1670 ho vykoupili Gallasové, čímž ztratil rezidenční funkci.

Klasicistní palác z let 1793–94 vystavěli liberečtí stavitelé Jan Kuntze a jeho syn Jan Karel pro rodinu Appeltů. Od r. 1837 slouží budova školství. Od r. 1953 je památkově chráněna a sídlí zde SPŠ stavební, která ji postupně zrekonstruovala.

Sýpka pravděpodobně vznikla v průběhu 17. stol. Zděná, omítnutá, obdélná patrová budova se sedlovou střechou krytou taškami. Štít sýpky cihlový. Sýpka je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko. Sýpku získali v roce 2020 noví majitelé. Chtějí historickou stavbu zachránit před rozpadnutím.

Bazilika byla založena pův. jako kostel s klášterem r. 1250 Havlem z Markvartic a jeho ženou Zdislavou. V husitském období byly stavby silně poničeny. V l. 1699-1729 byla postavena bazilika (arch. J. L. Hildebrandt). R. 1731 zde byly uloženy ostatky sv. Zdislavy. R. 1996 povýšena na basiliku minor.

Bílé kameny vznikly v obd. druhohor usazováním písku v křídové vrstvě na dně moře; v obd. třetihor byly vlivem tektonických posunů usazeniny vyzvednuty a vertikálně nakloněny. Kameny jsou bílé díky hojně obsaženému kaolinitu. R. 1964 byly vyhlášeny chráněným přírodním útvarem. Jsou vysoké až 20 m.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Sloupová pískovcová boží muka. Vztyčena roku 1726. Kvalitní barokní kamenosochařské dílo. Materiálem je pískovec. Na hranolovém soklu jehlancovitý nástavec. Tři metry vysoký s plasticky vykrajovanými poli. Kaplička se sedlovou stříškou. Na vrcholu dřevěný křížek s plastikou Krista.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Drobná pískovcová památka. Má podobě sloupu s kapličkou. Dolní hranolová části dříku je datována rokem 1694. Na jednoduchém hranolu stojí nízký, masivní sloup s prstencem. Dřík se zdola nahoru zužuje. Doklad lidového kamenictví. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.