Turistické cíle v okolí obce Okounov

Kamenná barokní boží muka gotisujícího provedení z roku 1731 stála původně na dolním konci města u Panského mlýna (Herrnmühle). Při stavbě císařské silnice v polovině 30. let 19. století byla přemístěna na její opačnou stranu, koncem 20. století našla své místo u bývalé královské mincovny (museum).

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze téměř 930 ha leží v sousedství města Boží Dar a je přístupná jen po trase okružní naučné stezky o délce 3,2 km, převážně po povalových chodnících, které není dovoleno opouštět. Chráněno je vrchovištní rašeliniště se specifickou flórou.

Rozhledna 570 m n. m., vysoká 11 m. Nechal ji postavit Jindřich Mattoni asi r. 1880, když koupil r. 1873 od Černínů lázně Kyselka i s přilehlým okolím. Po 2. svět. válce začala rozhledna chátrat, r. 2003 opravena Obecním úřadem Kyselka.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Chátrající lázeňský areál založen r. 1829, největší rozkvět spojen s osobou Heinricha Mattoniho v letech 1873-1910. Po 2. svět. válce dětská ozdravovna, po r. 1990 stáčírna minerálních vod privatizována, opuštěný areál od r. 2013 postupně zachraňuje o.p.s. Lázně Kyselka.

Původně patrová gotická budova – sídlo johanitských farářů – byla jednoduše upravena v 18. století a znovu po požáru v roce 1811. S památkově chráněnou budovou děkanství sousedí budova děkanské knihovny, jejíž součástí je kaple Růžencového bratrstva. S farním kostelem je budova propojeno chodbou.

Transformátorová stanice u Střelnice byla vybudována v roce 1908. Převáděla napětí 3x 5000 V na 3x 220 V, vybavena byla měřicím panelem, vypínači a pojistkami. Sloužila do 50. let 20. století, kdy byla zrušena. Tato stanice je jediná z pěti kadaňských trafostanic tohoto druhu, která se dochovala.

Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Dům vznikl ze dvou středověkých domů, v jeho jádře se dochovalo gotické zdivo. Byl renesančně přestavěn na poč. 17. stol. Současný vzhled získal při barokní přestavbě ve 2. pol. 18. stol., kdy vznikla uliční fasáda a vikýřový štít, snad od J. K. Kosche. Dvorní křídlo bylo přistavěno v 19. století.

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.