Turistické cíle v okolí obce Dolní Podluží

Dvouobloukový kamenný akvadukt je součástí náhonu tkalcovny Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Vybudován byl v roce 1886, sloužil do uzavření továrny ve 30. let 20. století. Říčku Chřibskou Kamenici překonává ve výšce cca 8 m nad její hladinou.

Sýpka pravděpodobně vznikla v průběhu 17. stol. Zděná, omítnutá, obdélná patrová budova se sedlovou střechou krytou taškami. Štít sýpky cihlový. Sýpka je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko. Sýpku získali v roce 2020 noví majitelé. Chtějí historickou stavbu zachránit před rozpadnutím.

Bazilika byla založena pův. jako kostel s klášterem r. 1250 Havlem z Markvartic a jeho ženou Zdislavou. V husitském období byly stavby silně poničeny. V l. 1699-1729 byla postavena bazilika (arch. J. L. Hildebrandt). R. 1731 zde byly uloženy ostatky sv. Zdislavy. R. 1996 povýšena na basiliku minor.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Drobná pískovcová památka. Má podobě sloupu s kapličkou. Dolní hranolová části dříku je datována rokem 1694. Na jednoduchém hranolu stojí nízký, masivní sloup s prstencem. Dřík se zdola nahoru zužuje. Doklad lidového kamenictví. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Sloupová pískovcová boží muka. Vztyčena roku 1726. Kvalitní barokní kamenosochařské dílo. Materiálem je pískovec. Na hranolovém soklu jehlancovitý nástavec. Tři metry vysoký s plasticky vykrajovanými poli. Kaplička se sedlovou stříškou. Na vrcholu dřevěný křížek s plastikou Krista.

Údajné místo tajných bohoslužeb aktuálně netolerovaných křesťanských denominací bylo v pískovcových skalách přírodního parku v okolí Jehly zřízeno 1867. Po roce 1945 zdevastováno, roku 1993 obnoveno.

Letohrádek byl postaven v l. 1660-1680 Kryštofem Rudolfem Bredou. R. 1726 panství koupil Filip Josef Gallas. V majetku rodu do r. 1945, kdy bylo znárodněno. Letohrádek dostal do užívání národní správce, který jej r. 1947 odkoupil. R. 1989 koupen zpět ONV Česká Lípa. Rekonstrukce v l. 1995-1998.

Dřevený hrádek neznámého jména základy vtesaný do skály vznikl ve 13. století poblíž dálkové zemské stezky ze snahy krále Přemysla Otakara II. zajstit severní hranice českého státu. Ve 14. století však již zanikl. Dnes patrné příkopy a tesaná lůžka.