Turistické cíle v okolí obce Skrýchov u Malšic

První zmínka o pivovaru v zázemí hradu ze 16. stol. Na poč.17. stol. jej vlastní město, po r. 1684 pražské arcibiskupství. Fungoval do 1. sv. války, arcibiskupství jej vlastnilo do konce 2. sv. války. Poté upraven na průmyslový areál.

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Součástí klášterního komplexu je barokní brána Markéta a brána u kostela sv. Františka Xaverského. Bránu Markéta doplňují tři barokní sochy. Brány jsou spolu klášterem a kostelem sv. Františka Xaverského zapsány do státního seznamu kulturních památek roku 1963.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, kde do r. 1980 probíhala těžba rašeliny. Nyní je přístupné po naučné stezce, dlouhé 5,5 km, která vede lesem převážně po povalových chodnících. Přírodní rezervace byla vyhlášena r. 1980 na rozloze 104 ha.

Vladycké sídlo v Borovanech je uváděno r. 1219. Za Adama Bechyňského z Lažan vybudována renesanční tvrz. Po požáru v roce 1867 byla zbořena.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Zděná pilířová boží muka v místě, kde byli pohřbeni padlí z prusko-rakouské bitvy u Týna nad Vltavou v roce 1744. Tvoří je jednoduchý hranolový pilíř s nízkou kaplicí. Výklenky v kaplici jsou prázdné, původní výzdoba ani zprávy o ní se nedochovaly. Boží muka nejsou památkově chráněná.