Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Pilířová boží muka na severozápadním okraji obce, při silnici na úpatí terénního předělu. Datovaná do přelomu 18. a 19. století. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.

Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Z tvrze je zachována věž, na kterou navazují dvě křídla, která byla v 16. a 17. století přestavěna na raně barokní sýpky. První zmínka o tvrzi je z r. 1384. Majiteli byl rod Buzických z Buzic. Dnes je zde chátrající skladiště rybářů.

Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.

Roku 1577 se poprvé uvádí tvrz. Premonstráti z kláštera Schlägl v Horním Rakousku v letech 1808–1810 přestavěli tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince. V přízemí východního křídla zachována část zdiva bývalé tvrze.

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.