Turistické cíle v okolí obce Ponědraž

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Barokní kamenná sloupková boží muka s vrcholovou čtyřbokou výklenkovou kapličkou s křížkem. Datována do roku 1738. Památkově chráněná.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

V barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

První písemná zmínka o faře je z roku 1540, sousední kostel je uváděn již v roce 1261. Nová farní budova byla postavena v roce 1726. V 60. letech 20. stol. sloužila část základní škole. Dnes opět sídlo farnosti.