Turistické cíle v okolí obce České Velenice

Kamenná pilířková boží muka s čtyřbokou kaplicí jsou umístěna na rozcestí v severovýchodní části vesnice. Pravděpodobně z 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka se čtyřbokou kaplicí severovýchodně od vesnice u Lomského rybníka. Typ užívaný od 16. století. Památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.

Národní přírodní rezervace Červené blato chrání jedno z nejhodnotnějších nížinných rašelinišť na našem území. Byla vyhlášena r. 1953 na rozloze 403 ha po skončení těžby rašeliny. Je přístupná po naučné stezce z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, nyní části obce Petříkov.

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Pozdně barokní jednopatrová budova fary vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena současně s kostelem ve 3. čtvrtině 18. století s hospodářským dvorem. Památkově chráněno.

Gotický vodní hrad z 12. století. Za 800 let trvání nebyl nikdy dobyt. V majetku rodu Pálffy, pak belgického rodu van der Stratenů-Ponthoz a nyní patří rodu Kinských (hraběcí linie Kinských na Sloupu).

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).