Turistické cíle v okolí obce Pochvalov

Neobvyklý památník zapomenutého básníka 19. století Jaroslava Herdy byl zřízen na starém nepoužívaném hřbitově při severním okraji městyse Mšec. Tvoří ho alej nových stromků a osmi pískovcových desek s úryvky veršů a opravená márnice s textovou expozicí.

Experimentální archeologický skanzen budovaný od r. 1981 jako součást výzkumného programu. Podle půdorysů odkrytých při archeologickém výzkumu byly postaveny různé typy staveb a zařízení z období 4. tis. př. n. l – 9. stol. n. l., za použití autentických materiálů, nástrojů a stavebních postupů.

Barokní budova bývalého špitálu na Žateckém předměstí je pozůstatkem sociálního zařízení města, fungujícího zde od roku 1437. Současný objekt z let 1692–98 dle projektu A. della Porty sloužil původnímu účelu do 19. století. Dnes hotel.

V r. 1637 Jan Karel Příchovský z Příchovic dal starou tvrz přestavět na barokní zámek.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

R. 1620 Kryštof Hrobčiký z Hrobčic původní tvrz přestavěl na renezanční zámek. Roku 1620 císařští vojáci zámek vyplenili a zapálili. R. 1623 koupil zámek František Clary de Riva. Jeho potomci nechali v druhé pol. 17. stol. zámek barokně přestavět.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.