Turistické cíle v okolí obce Budkov

Pravděpodobné místo tvrziště na břehu Želetavky, archeologicky nepotvrzené

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Kamenná sloupková boží muka v podobě typické pro okolí Telče. Na hranolovém soklu zdobeném psaníčky stojí nízký toskánský sloup. Na něm je nepropočně velká kaplice s prázdnými mělkými nikami. Sloup byl kolem r. 2016 rozlomen, opraven byl před rokem 2026. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka z r. 1730 v provedení typickém pro tuto část Vysočiny. Mírně se zužující sloup stojí na hranolovém soklu s rytými rámy. Čtyřboká kaplice s mělkými vpadlinami je završena komolým jehlanem s koulí a kovovým křížem. Na boku kaplice je nápis: KE CTI / A CHVÁLE / BOŽÍ / 1730.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Kamenná (snad barokní) sloupková boží muka nezjištěného stáří. Sloupek vyrůstající z hranolového soklu je završen čtyřbokou kaplicí členěnou rytými rámy a mělkou obdélnou nikou v přední části. Netypická stříška v podobě polokoule je završena koulí a jednoramenným kovovým křížem.

Obílená žulová pilířková boží muka ze 17. století stojí na nevýrazném válcovitém podstavci. Dřík je šestiboký, zakončený výraznou stupňovitou krycí deskou. Nízká kaplice s mělkou obdélnou nikou je kryta asymetricky umístěnou stříškou s dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.