Turistické cíle v okolí obce Budkov

Zřejmě ve 2. pol. 14. století vystavěli vladykové ze Ctidružic nad rybníkem tvrz. Kdy a kým došlo k přestavbě na zámek není známo, zbořen byl v 70. letech 20. stol. Na jeho místě prodejna, dnes obytný dům. Zachovány hospodářské budovy dvora.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

V Moravských Budějovicích na rohu náměstí Čs. armády a Purcnerovy ulice. Původně dva renesanční objekty, sklep domu obráceného do náměstí postaven před požárem města 1532. Sjednoceny atikou, současný vzhled pochází z novogotické přestavby v 19. stol.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Ojediněle zachovaný komplex zděného vodního mlýna a roubené vodní pily pod hrází rybníka na potoce Římovce, SSZ. od vsi Římova. Obě technické památky si zachovaly kompletní cenné technologické vybavení. Mlýn vznikl nejpozději již před pol. 18. století. Novým majitelem je postupně opravován.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.