Turistické cíle v okolí obce Louka

Pravděpodobné místo tvrziště na břehu Želetavky, archeologicky nepotvrzené

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Boží muka stojící necelé 2 km za městysem na Šibeníku. Mohutná zděná barokní z období kolem poloviny 17. století. V hořejší části dvoupatrová; spodní patro s pravoúhlými mělkými nikami s obrázky svatých na všech stranách, horní patro slepé, okosené. Zastřešeny malou valbovou stříškou s křížkem.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Sloupková zděná boží muka, pravděpodobně z 19. století. Muka, představující sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus, jsou v současnosti bez jakékoliv ozdoby, výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné. Muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.