Turistické cíle v okolí obce Heraltice

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Trojboká zděná boží muka s potlačenou funkcí kaplice z 18 století. Mají rozšířený sokl se segmentovanými výklenky. Dřík je robustní, na každé straně jsou vysoké, půlkruhově zaklenuté výklenky, zdobené moderní výmalbou. Boží muka v Pocoucově jsou památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.