Turistické cíle v okolí obce Heraltice

Jednolodní stavba se čtyřhrannou věží orientovanou k severu pochází z roku 1841. Uvnitř kostela se nalézá klasicistní varhanní skřín z roku 1817. Původní nástroj zmizel v roce 1955 neznámo kam. V roce 2000 byly k historické skříni postaveny varhany nové.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Současný mohutný klasicistní kostel byl postaven v letech 1841–1845 na místě staršího kostelíka ze 13. století. Naproti chrámu stojí hodnotný areál barokní fary z r. 1770.

Původně pozdně románský kostel asi z 13. století byl ve století 14. upraven goticky a později barokně. V r. 1837 byla přistavěna velká kamenná věž. V r. 1858 byla postavena fara.

Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.

Kostel stojí na místě pův. středověkého kostela, který vyhořel r. 1760. Po r. 1770 byl postaven nový kostel, slavnostně vysvěcen r. 1784. Od r. 1958 patří mezi nemovité památky ČR. V interiéru cenný mobiliář, mj. renesanční tepaná křtitelnice (před r. 1596) nebo ciborium (před r. 1600).

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Farní kostel svatého Jana Křtitele je uváděn ve Střížově již k r. 1360. Jedná se o jednolodní stavbu, v jádru gotickou, do barokní podoby přestavěnou koncem 18. či počátkem 19. stol. Z gotické fáze se zachovalo kněžiště s gotickými okny či portálek ve zdi lodi. Památkově chráněn je od května 1958.

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.

Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.