Turistické cíle v okolí obce Smrček

Hřbitovní kaple sv. Anny vystavěna roku 1832. Drobná obdélníková stavba, valeně zaklenutá. Průčelí s trojbokým štítem. V interiéru malovaný oltář. Malované sochy sv. Rocha a sv. Františka.

Hrobka Lilienwaldů byla postavena v letech 1830–1831. Byla vystavěna na způsob dórského chrámu. Čelo zdobí sloupový portikus. Koncem 19. stol. byla přeměněna na márnici.

Symbolická hrobka rodu Kustošů ze Zubří, historických majitelů zdejšího zámku, zřízená v l. 1874-1876 kněžnou Vilemínou z Auersperku, na místě staršího hřbitova s použitím starších gotických a renesančních kustošovských náhrobníků. Hrobka pohledově propojena alejí s památnou lípou a areálem zámku.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.

Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Ježdíkův dům byl vybudován byl v roce 1904 podle projektu českého architekta Ladislava Skřivánka. Sgrafita, která ho zdobí, jsou tvorbou M. Alše a znázorňují Jiřího z Poděbrad společně s vítězstvím hlineckých nad Švédy. Dr.Čeněk Ježdík byl uznávaný lékař, spolutvůrce Ligy proti tuberkulóze.

Raně barokní patrová budova bývalé jezuitské rezidence, jejímž autorem je Andrea de Quadri. Současný vzhled ovlivněn stržením druhého patra roku 1823. Součást poutního areálu Chlumek. Národní kulturní památka.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

Kříž na mírném svahu před vstupní branou kostela. Hmota podstavce usazena na třístupňové plintě z kamenných kvádrů. Čelní plochu střední části podstavce zdobí rokajová kartuš. Hodnotné pozdně barokní kamenosochařské dílo z r. 1808. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 2003.

Kamenný most přes říčku Novohradku postaven r. 1866. Historický kamenný tříobloukový most. Významná technická památka. Stojí na dvou pilířích s použitím segmentové klenby. Dnes stojí mimo hlavní tah silnice. Most zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.