Turistické cíle v okolí obce Závratec

Gotická tvrz. R. 1355 je zmiňován Rubín ze Skalice a Semtěše, ve 14. a 15. stol. zde seděli zemané Weigel, Aleš nebo Jetřich. Koncem 15. stol. ji koupil Václav Žehušický z Nestajova. R. 1558 zakoupena Zdeňkem Meziříčským z Lounice a nevyužívána zpustla. V l. 1997–98 opravena a slouží jako rozhledna.

Mlýn vznikl zřejmě r. 1838, kdy byl zakreslen v indikační skice stabilního katastru. Posledním mlynářem byl do r. 1913 Josef Jeníček. V r. 1930 mlýn zachvátil požár. V letech 1933-1980 zde fungovala pila. Poté byly budovy zbořeny. V r. 1998 byla v místě mlýna umístěna replika vodního kola.

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Kvalitní lidová práce z konce 19. stol. Skulptura z jemnozrnného pískovce stojí na zděném hranolovém podstavci. Ztvárňuje Pannu Marii s dlouhými vlasy zakrytými pláštěm. Ohraničuje ji ozdobná kovová mříž. Jedná o hodnotnou památku místního významu. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2023.

Mariánský sloup má hranolový podstavec s reliéfním znakem Schönfeldů. Na něm je obláčkový sloup. Na jeho vrcholu socha Panny Marie Immaculaty. Sloup postaven v první čtvrtině 18. stol. R. 1886 renovován a umístěn na dnešním místě. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha z roku 1735 na hranolovém podstavci. Sv. Donát v šatě římského vojáka znázorněn v dynamickém postoji. V levé ruce svírá draperii, pokrčenou pravou rukou se dotýká trupu. Hlava, na níž je věnec, vzhlíží k nebi. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.

Socha sv. Jana Nepomuckého na jednoduchém hranolovém podstavci. Světec v tradičním oděvu i postoji. Barokní dílo z poslední třetiny 18. století. Materiálem je šedý pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. V roce 1948 zbořena. Socha umístěna do lapidária. Po opravě socha umístěna zpět. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem. Oděn do kanovnického oděvu s biretem na hlavě.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.