Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Michle

Branický dvůr získali dominikáni od císaře r. 1625, po zničení Švédy r. 1648 obnoven r. 1761 na čtyřkřídlý objekt s nárožní dvoupatrovou zvonicí. Ve spodní části věže reliéf ukřižovaného Krista. Od 2. světové války do r. 2014 dvůr chátral, nový nájemce má areál upravit na pivovar a restauraci.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1364 v majetku litomyšlského biskupa. Po smrti biskupa Mikuláše na konci 14 stol. byla zastavována, zejm. Vrábským z Vrábí. R. 1586 ji prodal Hynek Vrábský císaři Rudolfovi II. R. 1630 vyhořela, ale byla ještě opravena. V 18. stol. byla upravena na sýpku.

Rodinnou vilu v Dykově ulici 6 na Vinohradech (č. p. 1039) si postavil dnes pozapomínaný architekt Alois Dryák (1872-1932) ve stylu secese a romantického dekorativismu v letech 1898-1899. Vila je v soukromém vlastnictví a stále slouží původnímu účelu.

Pozůstaky tvrze vzniklé někdy před r. 1508. Zanikla po pobělohorských konfiskacích, kdy byla Dubeč připojena k Uhříněvsi. Je možné, že její zdivo bylo použito ke stavbě barokní sýpky, stojící na základech starší dubečské tvrze v těsném sousedství.

Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.

Dům s věží je přízemní zděný omítnutý dům. K domu přiléhá patrová hranolová věž s cimbuřím. Romantická stavba z druhé pol. 19. stol. Stavba se výrazně uplatňuje urbanisticky. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987. V soukromém vlastnictví, nepřístupné.

Vrcholně barokní dům z r. 1710 podle projektu K. Dientzenhofera. Pozdně klasicistní přístavba z r. 1864 ve dvoře. Na nároží je socha sv. Josefa s Ježíškem od F. Geigera z let 1709–14. Ve 2. patře se dochovaly barokní malované trámové stropy.