Turistické cíle v okolí obce Stará Voda

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.

Pozdně barokní jednopatrový městský dům s bohatě členěným průčelím. V nice mezi okny 1. patra drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Součást původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Barokní městský jednopatrový obytný dům s cennou štukovou výzdobou průčelí nadprůměrné úrovně, práce místního mistra. Z doby kolem poloviny 18. století; empírově upravený štít po roce 1800. Součástí hlavního průčelí ohradní zeď s pilířovou branou s novějšími ozdobnými vraty.

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.