Turistické cíle v okolí obce Skřipel

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Synagoga z poloviny 19. století na místě starší synagogy. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce přeměněna na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 radikálně přestavěna.

Klasicistní budova bývalé synagogy, postavená v roce 1829. Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své bohoslužby.

Bývalá synagoga (čp. 182) stojí v Komenského ulici. Zřízena byla v roce 1875 z bývalé strojírenské dílny. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Po II. světové válce byla adaptována na obytný dům, k bydlení slouží dodnes.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Nová synagoga, postavena jako náhrada za starší synagogu r. 1903. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za války sloužila budova jako skladiště. R. 1947 byla upravena pro Církev českobratrskou evangelickou, které slouží dodnes.