Turistické cíle v okolí obce Skřipel

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.

Empírová budova z roku 1821, postavená na místě staré dřevěné radnice z roku 1666. Od r. 1851 do reformy okresů v roce 1960 zde byl okresní soud. Dnes zde opět sídlí vedení města a je zde rovněž turistické informační centrum.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Klasicistní pomník na místě údajného hrobu Horymírova koně Šemíka. Vybudován byl v roce 1887 nad kamenem označujícím hrob. V okolí pět dalších kamenů, považovaných za pozůstatek pohanské svatyně.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Dobříšská socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1734. Stála původně u hradu Vargače a roku 1856 byla přenesena do parčíku před kostelem Nejsvětější Trojice a naproti vchodu do zámku. Od 3.5.1958 je zapsána do státního seznamu kulturních památek.