Turistické cíle v okolí obce Dobřenice

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Tvrz ze 14. století. V 15. století sídlo Radíkovských z Hrádku. Zpustla před rokem 1528. V roce 1923 byla SV část pahorku tvrze rozvezena a zarovnána. Jižně byla postavena nová tvrz a opuštěna počátku v 18. stol. Po této tvrzi se nic nedochovalo.

Na místě staré radnice a dvou domů v l.1863-1865 postavena nová radnice v novogotickém stylu.V l.1920 a 1956 při opravách dostala budova novou podobu rozdílnou od původního plánu. Při rekonstrukci v 90.l. 20. st. vzhled přiblížen k původnímu zadání.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Domek, typická zemědělská usedlost a kovárna s jednou obytnou místností, je místem, kde se narodil Václav Veverka kovář a s bratrancem Františkem vynálezce ruchadla, které zjednodušovalo a zkvalitňovalo orbu. Na zahradě domku památník ve tvaru pylonu, za domem památník v místě první orby ruchadlem.

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Rybník Svatá Anna vznikl na původním toku Cidliny v místech, kde se do ní vléval Mlýnský, dnes Skřivanský náhon, a to v době, kdy se tu nacházela pouze kamenná tvrz, nejspíše někdy počátkem 16. století. Postupem času byl zmenšován a nakonec dokonce rozdělen na několik drobnějších vodních ploch.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.