Turistické cíle v okolí obce Hrádek

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Hranolová dřevěná zvonice se štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí z roku 1942, postavena na místě staré zvonice zbořené ve 20. letech 20. století. Jsou v ní dva zvony od zvonaře Jakuba Ptáčka z let 1513 a 1535.