Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Barokní palác vznikl přestavbou starších domů v letech 1714–1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky pro J.J. z Valdštejna.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.

Pozdně renesanční stavba z r. 1629. Pivovar poničen za třicetileté války, vyhořel r. 1697. Výroba piva probíhala do počátku 20. století, později objekt přeměněn na byty a zkušebnu. Pivovarská činnost obnovena r. 2001.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Socha hudebního skladatele Vítězslava Nováka v petřínské stráni je dílem Jana Kodeta z r. 1950, které vytvořil na přání umělcovy vdovy. Do jejího podstavce byla vložena urna s Novákovým popelem. Socha stojí u parkové cesty nedaleko nad dolní stanicí lanové dráhy.