Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Socha hudebního skladatele Vítězslava Nováka v petřínské stráni je dílem Jana Kodeta z r. 1950, které vytvořil na přání umělcovy vdovy. Do jejího podstavce byla vložena urna s Novákovým popelem. Socha stojí u parkové cesty nedaleko nad dolní stanicí lanové dráhy.

29m vysoký pomník-fontána založený 22. 8. 1845 a odhalený 30. 5.1850 arch. J. O. Krannerem. Plastiky od Josefa Maxe a Josefa K. Bôhma. Z vrcholu shlíží jezdecká sochy císaře Františka I., ostatní sochy reprezentují 16 krajů a Prahu.

Francišak Skaryna byl středověký lékař, přírodovědec a knihtiskař, původem z Běloruska, který působil v Praze mezi lety 1517-1539. Jeho pomník stojí od r. 1996 v ohybu ulic Jelení a Keplerovy na pražských Hradčanech.

Pomník císaře a krále Karla IV. na Křižovnickém náměstí odhalen v r. 1849. Čtyřmetrová socha panovníka dominuje novogotickému podstavci s alegorickými postavami.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Jedná se o patrovou volně stojící budovu na obdélném půdoryse s pětibokým průčelím členěným šesti pilastry s kompozitivními hlavicemi. Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi. Vlevo od budovy oblouková brána se dvěma symetricky umístěnými brankami po stranách. Památkově chráněno od 31. 12. 1965.

Poutní cesta spojující Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteru Hájek. V letech 1720–1726 bylo podél cesty vybudováno nákladem několika donátorů 20 barokních kaplí. Dnes zachováno 11 kapliček, od roku 1999 postupně opravovaných.

Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje, národní přírodní památka (od r. 1982) o velikosti 3,5 ha. Je to zároveň geologicky významná lokalita – v r. 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Naleziště zkamenělin.

Raně barokní stavba z doby kolem r. 1652 na místě renesančního domu Mikuláše prachaře, přestavěná pozdně barokně v 60. letech 18. století a rozšířená klasicistně na počátku 19. století, kdy bylo upraveno i průčelí.