Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Barokní pískovcová socha z doby okolo roku 1730. Původně stála na Svatojánském náměstí. Od roku 1938 socha umístěna v zahradě mezi budovou fary a kostelem sv. Petra a Pavla. Socha naposledy restaurována v r. 1993.

Barokní socha stojí na čtyřbokém podstavci. Čelní stěny podstavce konkávně prohnuté. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem a planoucí pochodní v pravé ruce, oblečen do kanovnického oděvu s biretem. Socha představuje kvalitní práci venkovského charakteru. Památkově chráněno od r. 1967.

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Drobná socha světce stojí na vysokém dvoustupňovém podstavci. Socha světce v řaseném řeholnickém oděvu. Postava přidržuje oběma rukama větší, tesaný krucifix. Materiálem sochy je pískovec. Památkově chráněno od r. 1967.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

V srpnu 2020 byla na lesním rozcestí mezi Tuchoměřicemi, Přední Kopaninou a Horoměřicemi na původní podstavec instalována replika barokní sochy sv. Juliány z r. 1734, zničené za bouře r. 1867. Sochu světice podle dochované hlavy a nákresu zhotovil restaurátor Jiří Genzer.

V Družci a jeho okolí stávaly čtyři sochy světců. Socha sv. Petra z Alkantary jako jediná přežila do dnešních dnů. Stojí u nového hřbitova. V r. 2016 byla restaurována, bohužel již jen jako torzo.

Původní socha z roku 1820 nahrazena novou roku 1939. Postupem času znehodnocena. V roce 2008 instalována opět nová socha vyrobená z umělého kamene se strukturou pískovce. Na podstavci nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“.

Barokní socha z roku 1750. Původně stála v obci Žebráky u Tachova. Socha umístěna na 2 m vysokém pískovcovém podstavci. Sv. Václav v knížecí zbroji s dlouhým pláštěm. Sv. Václav zobrazen jako vojevůdce s maršálskou holí.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.