Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Původně gotický kostel vsi, která zanikla za husitských válek. Barokně přestavěn roku 1726. Vybavení kostela je převážně z 19. století, obraz na hlavním oltáři je z 2. pol. 18. století. Pozdně barokní fara je z roku 1798.

Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Původně gotický kostel z druhé pol. 13. století, roku 1661 zbarokizován a roku 1906 upraveno novobarokní průčelí a přistavěna věž.

V jádru románská stavba z 12.st. Původně čtvercová centrála se čtyřmi apsidami, k níž byla později přistavěna hranolová věž. R. 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. V r. 1900-1 provedena Fr. Machem rekonstrukce. V l. 1909-12 zde působil spisovatel J. Š. Baar.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

První zmínka o kostele je z roku 1298. Současná podoba je z let 1740 – 1750. V kostele barokní vybavení, hlavní oltář s barokním obrazem "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí" od F. X. Balka.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.