Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Kostel na místě gotické svatyně ze 14. stol., barokní podoba z 80. let 17.stol. Jednolodní stavba s kamenným oltářem, nad ním obraz sv. Ludmily a kněze Kaicha, jak vyučují sv. Václava. Naposledy rekonstruován v letech 1991-1992 z prostředků celostátní sbírky.

Románsko-gotický kostel sv. Lukáše ve Svárově je zmiňován již r. 1249 a přes barokní úpravy jsou v něm dochovány románské i gotické prvky původní stavby. Památný je i okolní hřbitov gotického založení, jehož kruhová zeď je také chráněnou památkou.

Jeden z nejstarších kostelů v Čechách, asi z 11. stol.. Později v majetku jezuitského řádu. Rekonstrukce v 19. a 20. stol.

Pseudorománský jednolodní kostel s obdélným závěrem a hranolovou věží nad hlavním portálem v jižním průčelí, vybudovaný na místě románské rotundy, uváděné v r. 1352. Starý kostel byl zbourán 1866. Novostavba byla postavena v letech 1866–67.

Románský kostel vsi Řepy z počátku 13. století na místě dřevěného, později upravován barokně a klasicistně. Ve 2. polovině 20. století zchátral, avšak před demolicí byl zachráněn památkáři. Restaurován v letech 1991-1993 do podoby z 18. století, od r. 1996 se opět používá jako farní.

Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Komplex nedokončeného gotického kostela sv. Matěje a radnice vsi Obora (přestavěné na obytný dům již po r. 1659). V roce 1784 (či 1793) byl kostel zrušen a kolem r.1800 byl při přestavbě rovněž upraven na bytový dům.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Původně gotický kostel vsi, která zanikla za husitských válek. Barokně přestavěn roku 1726. Vybavení kostela je převážně z 19. století, obraz na hlavním oltáři je z 2. pol. 18. století. Pozdně barokní fara je z roku 1798.