Turistické cíle v okolí obce Chrustenice

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Palmový skleník u zámku Lány postaven Fürstenbergy v letech 1879-1881, rekonstruován v letech 1921-1923 Jože Plečnikem, renovován v letech 2013-2015 do Plečnikovy podoby, přístupný veřejnosti společně s parkem.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Pomník mistra Jana Husa je menší, volně stojící kamenný pomník. Vznikl po r. 1931, po dokončení stavby Husova sboru. Žulový památník je vysoký asi 2 m. Na něm je osazena bronzová plaketa s hlavou Jana Husa a s jeho citátem. O pomníku neexistují žádné podrobné záznamy, ani autor plakety není znám.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.