sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Chotěboř
Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.
Pivovar vybudovaný v roce 1865 na místě staršího měšťanského pivovaru, zvaného Horní pivovar. Pivo vařil do roku 1950, dnes snaha v rekonstruovaném areálu výrobu obnovit.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.
Kamenný tříobloukový silniční most, pochází ze 16. století a je nazýván U Lutriána. Je položen na staré zemské stezce spojující Čechy s Moravou a překonává rozvětvená ramena říčky Šlapánky.
Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nejepín
Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nový Studenec
Asi na místě tvrze byl počátkem 17. stol. postaven pozdně renesanční zámek. Dvoukřídlá stavba s cenným portálem. Dostavěné třetí zámecké křídlo později opět zbouráno. V současnosti probíhají restaurační práce.