Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Habrovice

Pětiboká centrální kaple s obdélnou sakristií na skalnatém vrchu jihovýchodně nad Tašovem byla postavena roku 1707 jako poutní. Po roce 1945 zpustla, zničeno zařízení. Oprava v 90. letech 20. století.

Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1812, obdélníkového půdorysu s polokruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvoničkou.

Kaple svatého Prokopa z roku 1868 je umístěna v centru obce, jedná se o pseudoslohovou stavbu s románskými prvky.

Kaple sv. Václava byla postavena v l. 1996-2000 podle návrhu ak. arch. Ivana Noska, výzdoba interiéru ak. sochař prof. Jan Koblasa. Zvon z pův. kaple sv. Václava (přibl. 1740 - 80 l. 20. stol., stržena pro špatný stav). Moderní kaple získala ocenění v soutěži Ústeckého kraje "Stavba desetiletí".

Pozdně barokní kaple sv. Vincence z Ferrary v Sebuzíně postavena r. 1745 a opravena r. 1874. Čtvercová stavba s půlkruhovou apsidou a hřebenovou zvoničkou, v níž je zavěšen litinový zvon. Ve štítu výklenek s kamennou soškou Krista Trpitele. Interiér tvoří malý oltář s lidovými soškami.

Kaple hornické osady Kněžiště vznikla ve 14. stol., poničena za třicetileté války, obnovena v letech 1692–1700. Po r. 1945 zpustla, opravena poprvé v 70. letech, důkladně v letech 1999–2000 v rámci projektu hornické naučné stezky. Slouží k církevním i kulturním účelům.

Empírová kašna z roku 1816 sestává ze dvou nádrží, nesených středovým sloupem, na jehož vrcholu stojí barokní socha Panny Marie (Madony, Immaculaty) pocházející z poloviny 18. století, přenesená do Teplic z nedalekého Bohosudova.

Soubor barokního kostela a kláštera v centru města, postavený na místě bývalého zeměpanského hradu z počátků českého státu.

Kaple s nástěnnými malbami tzv. Beuronské umělecké školy z let 1888–1889 v areálu teplického gymnázia, dříve exerciční středisko boromejek s obecnou školou, jeslemi, opatrovnou a dívčím penzionátem, založený v roce 1865.

Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.

Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.

První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.