sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Původní stavba z roku 1318, loď z 2. pol. 14.stol. Věž a trojloďí zničeny r. 1426. Opravy kostela byly dokončeny až roku 1530. Dnes pozdně gotický trojlodní kostel.
Předchůdce dnešního kostela připomínán 1352. Po požáru 1697 postaven od základů jako trojlodní basilika s oblým závěrem a hranolovou věží v ose západního průčelí. Posl. úpravy 1872–3 (F. Leinweber, zejména poslední patro věže). V 90. letech opraven.
Pravděpodobně původně barokní kostel, upravený v novorománském stylu v 19. století. Stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí (těžba stříbra) uprostřed zanedbaného hřbitova. Nedávno opraven.
Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.
Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.
Nejsevernější kostel na levém břehu Labe v Čechách vznikl r. 1747 v plavecké a dřevařské vsi Dolní Grunt (nyní Dolní Žleb) jako dřevěný. Dnešní podobu získal r. 1830, po r. 1945 zchátral. V posledních letech provedeny první zajišťovací opravy díky občanskému sdružení. Přístupný i při noci kostelů.
Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.
Kostel Povýšení sv. Kříže založen roku 1788 podle návrhu T. Grubera. Krátce na to vyhořel a roku 1798 byl postaven znovu. Zajímavostí je u jižního vchodu zazděný klenební svorník s reliéfem, známým pod názvem Levínský kocour.
Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.
Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.
