Turistické cíle v okolí obce Přestanov

Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.

Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.

Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.

Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.

Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.

Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.

Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.

Původní pozdně gotický kostel přestavěn r.1798 do dnešní barokní podoby. Kostel s obdélníkovou lodí a s trojboce uzavřeným gotickým kněžištěm s opěráky na nárožích. Při západním průčelí hranolová věž.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Barokní zámek dal postavit na místě starší tvrze Jan Humprecht v l. 1670–1684. Zámek prošel několika úpravami koncem 17. stol. a v l. 1820 a 1910. V r. 1888 byl v zámku zřízen ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.