Turistické cíle v okolí obce Stadice

Věžový vodojem sklárny Weinmann Werke, postavený v letech 1915–16, který zásoboval sklárnu technologickou vodou z řeky Bíliny. V r. 1945 byl vodojem napojen na přivaděč labské vody ze Zálezel. Je 43 m vysoký, ve výšce 30 m jsou nádrže o objemu 150 m3. V r. 1999 byl prohlášen kulturní památkou.

Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.

Velký dům na jihozápadním rohu teplického Zámeckého náměstí vznikl v letech 1810–1811 jako sídlo vrchnostenských úřadů. Postaven na místě objektů poškozených velkým požárem města r. 1793. Po r. 1945 postupně zchátral, od r. 1990 předmět majetkové spekulace. Ještě r. 2016 prázdný nabízen k prodeji.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Honosný pozdně rokokový objekt si v letech 1784–7 nechal postavit Kaspar Wieser, stavební podnikatel, provozovatel cihelen, které produkovaly materiál pro stavbu Terezína. Od počátku 19. století důstojnické kasino, od 90. let 20. století prázdný.

Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.

Barokní objekt pro pořádání plesů a slavností, postavený r. 1732 zednickým mistrem Kristiánem Laglerem západně od teplického zámku. V 19. století rozšířen, dnes součást Domu kultury, koncertní sál a sídlo Severočeské filharmonie.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.