Turistické cíle v okolí obce Trmice

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Barokní zámek vznikl přičiněním Nosticů v roce 1650 přestavbou staré tvrze z roku 1397. V pol. 18. stol. byl rozšířen o další budovy a oranžérii. Později sloužil jako léčebný ústav pro mládež, který je v něm pod názvem Ústav sociální péče dodnes.

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Velký empírový dům v západním čele Zámeckého náměstí byl postaven roku 1824 Antonem Richterem na místě dvou starších objektů. Fungoval zde luxusní lázeňský hotel až do období po II. světové válce. Poté zchátral, po roce 1986 velká rekonstrukce, při které byla zachována obě původní průčelí.

Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.

Renesanční tvrz Ledvických z Chanova přestavěná na sýpku. Postavena před r. 1550 po připojení k Teplicím r. 1590 ztrácí rezidenční funkci. Tvrz je mohutná obdélná dvoupatrová stavba s klenutými sklepy.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Secesní hrobka rodiny textilního podnikatele Friedricha Wilhelma Botschena byla postavena nad Libouchcem v letech 1899–1900. Po roce 1945 zpustla a zchátrala.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.