Turistické cíle v okolí obce Koštov

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.

Pozůstatky židovského hřbitova na svahu nad návsí kdysi samostatné obce. Nejstarší doložený náhrobek pocházel z roku 1669, pohřebiště fungovalo do konce 30. let 20. století. Roku 2002 proveden značně problematický pokus o rekonstrukci.

Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.

Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.

Dnešní ZOO se rozrostla z původní ptačí rezervace, kterou založil r. 1908 ornitolog Dr. Heinrich Lumpe. Tzv. Lumpepark byl otevřen pro veřejnost r. 1914. Po 2. světové válce přešel park do vlastnictví státu a postupně zde byla vybudována dnešní ZOO, která se rozrostla z původních 6 ha na téměř 30ha.

Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.

Jediná hrázděná zvonice v Čechách, dochovaná v celé výši, tvoří součást kostelního areálu ve dříve samostatné vsi Církvice, nyní části statutárního města Ústí n. Labem. Hrázděná konstrukce je vyplněna cihlovým zdivem.

Věžovitá hranolová zvonice z poloviny 15. století s dolní zděnou a horní dřevěnou částí, jehlancovou střechou. Plnila i obrannou funkci, obnova po požáru 1633 do dnešního stavu. Zachoval se jediný zvon (snad...). Obtížně přístupná, dlouhodobě nepoužívaná.

Hranolová zděná zvonice je vetknuta do severovýchodního ohybu kamenné ohradní zdi bývalého hřbitova u zdevastovaného kostela v Lipé. Pochází nejpozději z doby jeho pozdně barokní přestavby r. 1788. Stejně jako kostel i ji pokrývá tvrdá cementová omítka. Zvon z r. 1567 byl odvezen do depozitáře.